Velký třesk ve škole

    Když se podíváme do historie šlechtických rodů, matematiku (algebru) studovaly i ženy, vždy ji lidé považovali za součást vzdělání. S pomocí matematiky v dávné době i Pythagoras zkoumal zákonitosti hudby a vznikají nové převratné poznatky o hmotě a Vesmíru…
Dnes od mladých lidí a bohužel i od jejich rodičů zní:
„Matematika brání tomu, aby mladí lidé udělali maturitu, měla by se  úplně zrušit, kazí studium“.
      To je dnešní ubohé chápání vzdělanosti velké části mladých i jejich rodičů.
To znamená zrušit technické i ostatní obory, přece je nepotřebujeme, nepotřebujeme ani vyučené řemeslníky, kteří vždy posouvali své řemeslo k větší dokonalosti? Nebo se celé obyvatelstvo uchýlí pod křídla neziskovek? Ustrne celý náš národ na klikání počítačů a jiných přístrojů, kam je zavede digitalizace?
Kde se ztrácí vzdělanost národa, jehož školství bylo v minulém století mezi nejlepšími v Evropě?
Projekty, vzdělávací portály, digitální technologie, rozvoj digitálních kompetencí, mediální gramotnost, vzdělávání rodičů, orientace v digitálním světě, lektoři, koučové a mentoři, školení a ZLATÉ GRANTY!  Nenašli by se pod tím nánosem také nějací učitelé? Zmizí jako vyhynulý druh?
Nejsou peníze, kde je vzít? To je hloupá otázka! Když se tento nános ve školství musí zpracovat, chce to spoustu úředníků, papírů, zbytečných písemností a brožurek, tenkých i docela tlustých.
Bohužel, ze škol nemizí jen peníze, ale také rozum. Učitelům zmíněný nános ubírá iniciativu a zbavuje je seriózního postavení ve společnosti, jaké měli v minulosti.
    Když spadne nový dům, musí se odvézt sutiny a stavět znovu od základů, ne od posledního poschodí. Stejný způsobem se musí ve škole vystavět nevyhovující výuka především matematiky.
Znamená to, nejdříve odvézt výše uvedené sutiny, které zaplavily školy. Začít stavět od základů.
K tomu máme Základní školy, které začínají od první třídy, pro kterou vždy platilo - naučit číst, počítat a psát. Musí se uskutečnit nutná změna, kterou jsem nazvala: VELKÝ ŠKOLNÍ TŘESK.
Není možná učit jen tak, že se způsob výuky převede do „Jazyka počítačů“, což se děje dnes. Výsledek je stejný, jako když  na smetí vezmeme červenou metlu místo modré. Počítače jsou jen nástroj, musí učit děti, ne naopak.
Základem výuky musí být stručné osnovy s uplatněním logistiky. Pracovní listy, matematické hrátky, zbytečné testy a sbírky vypočítaných příkladů a j. odvádí pozornost od základů matematiky a přemýšlení.
Nová metodika výuky matematiky musí přinést podstatnou změnu. Úspech ale nepřichází okamžitě.
Musí se brát do úvahy, že dopad změn ve výuce se projeví za 8-10 let, nelze jej zkrátit jako stavbu domu. Odkládat změnu výuky z roku na rok, jak se to děje – vylepšování přidáváním hodin výuky, dalšími metodickými pokyny, vydáváním sbírek úloh, nebo očekávánm zázraku od digitlizace, znamená další propad vzdělání a v podstatě zločin na dětech kvůli jejich (ne)uplatnění v životě a posouvání kdysi vzdělaného státu do neprosperující pasti.
Zanedlouho přijdou do škol noví prvňáci. Čeká i je podobný osud?