Tak mám pocit, že nejlépe jsme se naučili počítat v první třídě v roce 1954. Je zajímavé, že ten základ stačil k tomu, abychom, vyjma jednoho, všichni nakonec měli nejméně střední školu s maturitou a deset dokonce VŠ. Je to legrace, když na sjezdu spolužáků vzpomínáme, jak jsme "mrskali" násobilku a biflovali kde co, ale nakonec z toho vyšla docela dobrá příprava pro praktický život. A to jsme neměli řádné předtištěné pracovní sešity, příručky s vyřešenými úlohami a podobné vyfikundace, které mají dnešní školáci; hezky se všechno muselo napsat do linkovaného sešitu, tak se člověk i pořád trénoval v psaní, to nebylo tak marné!

Mě matika vždycky bavila. Můj děda učil matiku na gymplu a dokud byl živ, tak mi s ní pomáhal, i na VŠB. Diferenciální rovnice i numerické metody se mi už z hlavy vykouřily, ale derivace a integrály ještě zvládám :-)